Report z Orion Hall od Pava

Orion Hall. Co dodat? Jméno party, které je zárukou kvalitního hudebního zážitku. Některým se vybaví pouze Sven Väth a Carl Cox. Některým naopak jména jako HolyGhost, Surgeon, Wünsch, Hawtin a nebo třeba Steve Bicknell…

Strop

Docela zajímavá mi přišla myšlenka „stropu“. Orionka s Coxem byla asi vrcholným promoterským počinem po všech stránkách a je docela možné, že se již nikdy nepodaří nikomu takto uspořádanou párty překonat. Otázka je, zda-li se o něco takového vůbec pokoušet. Promotéři by měli mít jistě snahu své publikum i do jisté míry vychovávat a hudebně vzdělávat vedle standardního bavit.

Vzdělání

Kdyby promotéři chtěli jen ukojit chtíč českého publika, nehrál by tu nikdo jiný než Rush a Tiesto? Je to docela možné. Je také pravda, že tu už téměř všichni slavní mediálně a kvalitní hudebně byli. Byl jsem nesmírně spokojený, když se ke mně dostala jména, která vystoupí na Orion Hall Allstars. Carl Craig, Hardfloor, Claude Young (nakonec bohužel nepřijel) jsou jména, která se skrývají v 5 písmenech dávajících dohromady techno. Především němečtí Hardfloor patří k těm, kteří dali slovu techno nějaký určitý význam. Ano, z určitého pohledu to je asi promotérská sebevražda přivézt někoho, na koho se trsalo jak o život před 10-12 lety. Drtivé většině clubberů bylo v té době přibližně 6-9 let. Možná proto to ti lidé nerozdejchali. Já se bavil. Byl jsem moc rád, že mi bylo umožněno znovu prožít tuhle hudbu takhle nahlas. Byl jsem moc rád, že někdo našel odvahu takový učební materiál zakoupit a napsat na tabuli v Čechách již vystoupivších hvězd. G Productions, děkuji.

Carl Craig

Byl jsem docela nervózní z toho, co předvede Carl Craig. Při všech mých představách bych nikdy neřekl, že by mohl hrát techno a nebo alespoň hodně moc našlapaný tech-house. To, co jsem trochu rozpačitě poslouchal na Allstars byl asi dle žargónu Chicago house. Nedostal jsem se do backstage a tak si nejsem jist tím, co je příčinou některých opravdu špatně zahraných mixů. To, co Carl Craig hrál, bylo zajímavé, kultovní a s vrcholem v podobě Garnierova skřeku ve skladbě Tres Demented, ale do tohoto času to tento večer nepatřilo. Carl Craig byl pro mě bohužel očekávaným zklamáním. Přestože to byl právě on, kdo mě přinutil na Orion Allstars přijet.

Technika

Pro tentokráte zvolila G Productions z rozlehlého areálu BVV halu s názvem „V“. Volba to byla dobrá vzhledem k tomu jaké množství lidí dorazilo. Trochu mě zamrzela velikost druhé, minimalové, scény. Ta byla ve stanu. Tak zajímavá hudba zaslouží víc prostoru.

O zvuk se tentokráte postarala společnost T System, která má na svědomí i Tiesta. Dle mého názoru byl zvuk více než podprůměrný vzhledem k předešlým Orionkám. Středové a středobasové frekvence příliš jistě nepůsobily. Bohužel. Možná, že by tak byl celkový dojem z předvedených výkonů lepší.

Světel bylo dost a jejich rozmístění i naprogramování mělo vysokou úroveň. Malinko mi scházelo snímání hrajícího dje nebo live actu na projekční plátno. Tedy vůbec jsem nic takového nezaregistroval.

DJs

KaiserSoze patří již ke stálicím techno scény. Není tedy potřeba jej blíže představovat. Jakožto rezident a spolupořadatel zaujal první místo v line upu. Tvrdost a hlasitost s jakou se pustil do lidí mě překvapila. Nemyslím si, že je to zcela vhodné již takhle od začátku do lidí bušit „zlé“ formáty třeba ze španělských a UK labelů.

Rozdíl mezi ním a Nikou77 byl markantní především zvukově. Nika77 citelně ubrala na hlasitosti a dodala tak svému setu docela zajímavý zvuk. K Nice77 není také příliš co dodávat. Nika77 staví každý svůj set do trochu jiné roviny. Na Allstars se představila v pestrém setu a ovace byly na místě.

Německý kultovní live act Hardfloor tvoří Oliver Bondzio a Ramon Zenker. Především díky Väthově labelu Harthouse se Hardfloor stali absolutním králem rave parties 90. let. Jejich specifické předlouhé nájezdy bez beatů jen s kvílením „třistatrojek“ zanechaly v několika generacích opravdové, myslím pozitivní, následky. Já se vrátil o několik let zpět a vzpomněl si na dobu, kdy se nosilo tmavé pohodlné oblečení, mikiny s kapucou a tmavé brýle muších designů. Tanec spíše připomínal dupání a kdo chtěl být IN, tak se musel umět kroutit i v loktech. :o)
Pokud se vám Hardfloor nelíbili, není se proč zlobit. Je jiná doba. Jsou jiné drogy. V době, kdy jsme trsali na tyhle dva týpky bylo ještě techno v té tvrdé podobě, ve které jej tolik teď lidi miluje, v plenkách. Velký respekt za to, že zde prvně vystoupili Oliver Bondzio a Ramon Zenker.

Carl Craig je veličina z veličin. Ať už pod svým jménem nebo jako Psyche nebo jako Paperclip People se nesmazatelně zapsal do historie house a techna. Carl Craig se coby DJ presentuje spíše downtempovým srdcem. Přestože jsem se na tohohle chlapíka z Detroitu hodně těšil, tušil jsem již dopředu v nejistotě, že to asi nebude to pravé ořechové pro brněnské, potažmo moravské clubberstvo. Během jeho setu byl zvuk asi nejslabší a tak ještě dodal Craigově projevu větší podivnosti. Zbytečně dlouhé mixy, téměř žádná dynamika, sem tam nepřesnost. To by bylo asi velmi špatné hodnocení pro techno dje. Pro Craiga jsou však trochu jiná kritéria. Carl Craig se pustil spíše do poloh Chicago house a Groovy Detroit funk. Po Hardfloor to byla jasná dramaturgická volba, ale nikoli v tomto čase.

Steve Rachmad pozvolna upadající atmosféru opět nakopl nahoru. Rychlé, agresivní, groovy, dynamické a plné zvratů. Rachmad hrál velmi pestrou směsici techno škatulek. Rachmadův set byl zábavný a po zásluze odměněný roztančenou halou.

Nakonec se představil majitel nejstaršího techno labelu Japonska, Fumiya Tanaka. Tanaka patří mezi DJs perfekcionisty, kteří mají mix absolutně přesný, prokalkulovaný a dokonale připravený. Hrál především vlastní tvorbu, která je charakteristická lehce nalomeným hutným beatem, čistým zvukem a množstvím minimalových ploch. Pro mě to byla pastva pro uši. Zosobnění dokonalosti. Na rozdíl od Rachmada se jeho set ubíral spíše směrem k minimalismu bez výbušných gradací. Tanaka byl rychlý a destruktivní jako tank.

Kliky a katy

Druhá stage byla na Allstars spíše doplňkem hlavní. Velmi se mi líbil model praktikovaný pavilóny G1 a G2. Samozřejmě je nutno brát v potaz, že pavilón V byl zcela jiného tvaru a vytvořit zde rovnocennou a nebo alespoň plnohodnotnou stage by bylo mnohem náročnější.

Když tedy opomenu vrchní odstavec, byl stan nabitý výbornou náladou, dobrým zvukem, skvělými DJs a především bavícími se lidmi. Postupně se zde představila zajímavá jména. Downtepmový 32nd May, který patří ke skupině stabilních chilloutových DJs brněnských parties. KaiserSoze po odehrané smršti se představil jako vyklidněný Aleph, slovenský minimalový producent a DJ Milosh (tentokráte bez desek :o)). Domácí minimalová jednička Subsist nemůže chybět. Hostem stanu byl německý producent Oliver Hacke, který se dostal do skupiny německých top minimalistů. Posledním byl další slovenský downtempař Superskank. Superskank patří k zajímavým slovenským talentům. Všichni se pohybovali ve vodách clicks’n’cuts, deephouse a downtempo. Do pohody. :o)

Na závěr

Z Orion Hall Allstars jsem si přivezl velkou hromadu myšlenek. Některé z nich byly pozitivní a některé spíše negativní. Přivezl jsem si také množství nezodpovězených otázek. Po každé, když se potkám na párty s hudební „minulostí“, sleduji její konfrontaci s novým publikem, s novou generací. Na Allstars tento střet vyšel vítězně pro mladou generaci, které se ani za mák nezachtělo ochutnat „archivního vína“. (Tak a teď do mě. :o))