Report z koncertu Kraftwerk

Sobota 22. května 2004 – svátek pro všechny milovníky elektronické hudby. Po více jak 10 letech k nám opět zavítala legendární německá skupina KRAFTWERK. (poprvé zde KRAFTWERK vystoupili na začátku 90. let v tehdejším Paláci Kultury) Když se ke mě tato radostná novina dostala, nelenil jsem a okamžitě jsem si utíkal koupit ne zrovna nejlevnější lístek. Upřímně musím říct, že jsem si nebyl zrovna jist, jestli se dá hudba, jakou KRAFTWERK produkují, předvést na koncertním podiu bez toho, aby se divák nezačal alespoň trochu nudit. Dnes mohu s klidným svědomím prohlásit, že to jde a i přesto, že se celé 2 hodiny všichni 4 KRAFTWERCI vlastně nehnuli z místa, jsem se nenudil ani chvilku  a svých  690,- kč za vstupenku skutečně nelituji.

Po příchodu do velkého sálu Lucerny návštěvníky přivítala mohutná konstrukce podia neprodyšně zahalená jakousi “plastovou oponou“. Ještě před začátkem koncertu nás skrytý konferenciér jménem skupiny požádal, abychom se z důvodu zdravotní indispozice jednoho člena KRAFTWERK zdrželi v sále jakéhokoli kouření. Nutno dodat, že toto u českého publika nepadlo na úrodnou půdu…?!

Nervozita v nedočkavém publiku pomalu rostla. Asi 20 minut po plánovaném začátku koncertu se začalo z reproduktorů konečně linout charakteristické kraftwerkovské počítačové ťukání a pípání. Konečně se v sále setmělo a na stále zahalené oponě se objevily čtyři zezadu prosvícené siluety postav KRAFTWERK, stojících vedle sebe za malými stolíky s “pracovním nádobíčkem“. Sál mohutně zaburácel a opona se konečně rozhrnula.  KRAFTWERK, oblečeni do černých obleků a červených košil s černými kravatami, byli konečně tady. Celý koncert zahájila skladba MACHINE následovaná EXPO 2000. V průběhu asi hodinové produkce s perfektním zvukem a úžasnou videoprojekcí (mimochodem v rozměrech za které by se nemuselo stydět žádné kino) zazněla většina osvědčených kusů klasické i novější produkce typu AUTOBAHN, TOUR DE FRANCE, RADIOAKTIVITY, ….atd. Po odeznění TRANS EUROPE EXPRESS se opona zatáhla a radovánek byl zdánlivě konec. Ovacemi burácející Lucerna mne však nenechávala na pochybách, že jistě ne všemu je konec. A skutečně, asi po 5 minutách neustávajícího aplausu se opona opět rozhrnula a na podium opět napochodovali KRAFTWERK obohaceni o malá červená světýlka stékající každému “KRAFTWERKOVI“ po kravatě. Následovaly další 3 kusy této statické šou, podpořené skutečně vynikající dynamickou projekcí. Opona se opět zatáhla a mne začalo nahlodávat podezření, že dnes se oněch pověstných robotích tanečků asi nedočkáme. Opak byl však pravdou. Po chvíli se na zatažené oponě opět objevily čtyři prosvícené siluety oněch, každému fanouškovi jistě dobře známých (třeba z obalu alba THE MIX) mechanických figurín.  Opona se rozhrnula a za zvuku skladby  THE ROBOTS nám KRAFTWERK nahrazeni svými robotickými dvojníky předvedli jak se umějí hýbat. A nutno dodat, že kroucení hlavou a rozmachování se kybernetickými pažemi jim šlo opravdu perfektně. Skladba dozněla a podium opět zahalila tajemná opona. Celý sál byl nadšen a snad nikomu se nechtělo věřit, že tohle by snad měl být konec. A taky že nebyl…….. . Po dalších 5 minutách se opona rozhrnula a podium zalilo fialové světlo UV lamp. Na scénu opět napochodovali KRAFTWERK tentokrát oděni do černých elastických kombinéz pomalovaných zelenými pruhy, které v záři UV lamp krásně svítily. Následovalo dalších několik skladeb a celý koncert tentokráte již definitivně symbolicky ukončila skladba MUSIC NON STOP. KRAFTWERK postupně odpochodovali ze scény, opona se zatáhla a bylo po všem.

Podtrženo a sečteno šlo o 2 hodiny trvající futuristickou šou s perfektním zvukem, dle mého názoru výbornou projekcí a skutečně hrajícími a zpívajícími KRAFTWERK. Zazněly všechny zásadní skladby které KRAFTWERK za svou 30-letou kariéru vyprodukovali. Jsem nadšen - Děkuji bylo to krásné.