REPORT
Datum: 01.07.2003
Napsal: Pav [Techno.cz]
Open Air Field 2003
Pro mÄ› to byla vĂ˝zva a zároveĹ prvnĂ zkušenost s tĂmto tradiÄŤnĂm festivalem elektronickĂ© hudby. Nebudu lhát a pĹ™iznám se, Ĺľe jako clubber tyto velkĂ© akce pĹ™Ăliš nevyhledávám. ProÄŤ? ProtoĹľe je tam toho moc a pro mÄ› aĹľ pĹ™Ăliš. Vzhledem k tomu, Ĺľe mám opravdu širokĂ˝ hudebnĂ zábÄ›r, nevyberu si, promeškám, zklamu se a nachodĂm spoustu kilometrĹŻ. JakĂ˝ byl mĹŻj prvnĂ OAF?
V prach jsi a v prach se obrátĂš! Snad jediná vĂ˝tka k organizaci. Prach. Bylo všude vĂc neĹľ dost. Je to pochopitelnĂ©. Byl vrchol horkĂ©ho a suchĂ©ho obdobĂ. NevĂm, jak finanÄŤnÄ› nároÄŤnĂ© by bylo domluvit pár cisteren z BrandĂ˝sa a hodinu pĹ™ed zapoÄŤetĂm produkce plochu pokropit a nebo v pozdnĂch odpolednĂch hodinách. Tak zdevastovanĂ© plĂce jsem jiĹľ dlouho nemÄ›l. O obleÄŤenĂ ani nemluvÄ›.
ZlámanĂ˝ Lighthouse! KdyĹľ Ĺ™eknu Lighthouse, doplnĂte mÄ› "breakbeat". Nejinak tomu bylo na OAF, kde se tĂmto stylem hrálo jak ve speciálnĂm stanu, tak i na hlavnĂm pĂłdiu. Breakbeat je dĂky Lighthouse v našà zemi v rozmachu. Adam Freeland všechny dostal na Breakbeat Conference a tady se pĹ™edstavil hned v dvojĂ roli. DJ a frontman a mozek live projektu Free*land. KdyĹľ opomenu komickĂ© vystoupenĂ v maskách pĹ™ednĂch pĹ™edstavitelĹŻ protiiráckĂ© koalice byl to vĂ˝bornĂ˝ hudebnĂ zážitek. Svou originalitou se nemohou s nikĂ˝m ve svĂ©m stylu srovnávat. VĂ˝bornĂ©.
Tom Middleton je charismatickĂ˝ pán zarostlĂ˝ vousem s bekovkou a jiskrou v oku. Těšil jsem se na nÄ›j, protoĹľe jsem slyšel jen chválu po Bugged Out! Dorazil jsem ve chvĂli, kdy se dÄ›lil s tanÄŤĂcĂm davem o Lamb a jejich Gorecki. Broukal jsem si text plnĂ˝ láskyplnĂ˝ch slov a vyznánĂ... ale breakbeat/jungle? MÄ›l jsem za to, Ĺľe Tom pĹ™edvádĂ spĂše atmosfĂ©rickĂ˝ tech-house plnĂ˝ ploch, vokálĹŻ a pĹ™edlouhĂ˝ch mixĹŻ. Tom Middleton byl zábavnĂ˝ a do jistĂ© mĂry dramaturgicky pokraÄŤoval v zapoÄŤatĂ˝ch zlámaninách. Dost jsem se v tĂ© chvĂli na hlavnĂ scĂ©nÄ› zasekl. :)
Jednou za ÄŤas si doma poloĹľĂm na gramce placky jako Coloured City a nebo Flashback. To byla pro mÄ› zlatá Ă©ra tohoto Francouze s patkou, ale Laurent Garnier hrál na OAF taky "brejky". Byl jsem zklamanĂ˝, ale za to si mĹŻĹľu sám. PĹ™i snaze zjistit nÄ›jakĂ© aktuality o tomto osobitĂ©m producentovi a DJi jsem našel pouze zprávy o odvolanĂ˝ch turnĂ© po Státech kvĹŻli onemocnÄ›nĂ se sluchem. ZbabÄ›le jsem utekl.
Za to System 7! VĂ˝bornĂ˝ tah! Takhle jednoduše bych nazval zabookovánĂ tĂ©hle svĂ©ráznĂ© dvojce, která brázdĂ elektronickĂ˝mi vlnami uĹľ hodnÄ› a hodnÄ› dlouho. Jsem rád, Ĺľe jsem je mohl zaĹľĂt na Ĺľivo a posĂlám tak velkĂ© dĂky. System 7 hráli rovnÄ› a energicky. Jejich styl je známĂ svou preciznostĂ, nekoneÄŤnĂ˝mi plochami a osobitou kytarou. PoprvĂ© jsem toho veÄŤera zaÄŤal opravdu paĹ™it. VlastnÄ› ne, poprvĂ© jsem zaÄŤal paĹ™it na Communards v podánĂ DJ AB v XMAG stanu. :) Respekt!
Na Jazzy Chill stage mi utekli Jazza Jazzist live. Stihl jsem aĹľ Jazzanova DJs, kteřà byli vĂ˝bornĂ a byli i mnohem lepšà neĹľ Mixmaster Morris, kterĂ˝ v chladnĂ© noci pĹŻsobil pĹ™Ămo mrazivÄ›. Jazzanova DJs byli hodnÄ› etniÄŤtĂ a opravdu zábavnÄ› si pohrávali s rytmikou tradiÄŤnÄ› jazzovou, tak i skoro tribal. KdeĹľto MM byl perfekcionisticky minimálnĂ a v jeho hudbÄ› jsem postrádal jakĂ˝koli oddych. Jeho set byl velmi nároÄŤnĂ˝ na poslech. Jazzy Chill stage byla trochu jinak koncipována. Nebyla tak pohodlná, jak by asi kaĹľdĂ˝ od "vyklidĹovacĂ" plochy ÄŤekal.
Toliko shánÄ›nĂ© pohodlĂ mohli lidĂ© najĂt v Durex Love Zone, kde dostali svou pĹ™ĂleĹľitost talentovanĂ DJs pĹ™edevšĂm z oboru house, tech-house a breakbeat. V rannĂch hodinách to tam vypadalo jako v nÄ›jakĂ©m doupÄ›ti. ŽádnĂ˝ vzduch, spousta kouĹ™e, tÄ›lo na tÄ›lo a vĂ˝bornĂ˝ plzeĹák Marwin Shamma tomu diktoval s širokĂ˝m ĂşsmÄ›vem na tváři. RozhodnÄ› zajĂmavĂ˝ nápad dát pĹ™ĂleĹľitost i neokoukanĂ˝m tvářĂm. UvidĂme, zda-li se bude nÄ›kdo z tÄ›chto talentovanĂ˝ch baviÄŤĹŻ zdát natolik dobrĂ˝ch obchodnĂm artiklem souÄŤasnĂ˝m promotĂ©rĹŻm a majitelĹŻm rozhodujĂcĂch bookingĹŻ, aby jim dal ještÄ› nÄ›kdy vÄ›tšà šanci, prostor a ÄŤas ukázat, co v nich doopravdy je.
Shadowbox Jungle Zoo byla pĹ™Ămo naproti stánku Techno.cz a tak to byl pokaĹľdĂ© jen krok a byl jsem v hotovĂ©m pekle. Mat byl vĂc neĹľ vĂ˝bornĂ˝. Hrál agresivnÄ› a pĹ™esto s rozumem. Goldie je zlatozubĂ˝. To bylo však jedinĂ© zlato, kterĂ© jsem na jeho vystoupenĂ postĹ™ehl. Naposledy jsem slyšel takto hrát Grooveridera v Roxy. PĹ™Ăliš mnoho práce s mixem si nedával. Ne, Ĺľe by na to nebyl technicky dostateÄŤnÄ› vybavenĂ˝, ale jednoduše se mu asi nechtÄ›lo a nebo to nenĂ na ostrovech "in". Spousta pauz, rewindĹŻ a opakovanĂ˝ch gradacĂ. Goldie mÄ› nudil. Co mÄ› však pĹ™ekvapilo mnohem vĂc, byl ĂştÄ›k lidĂ po skonÄŤenĂ jeho vystoupenĂ. Koogi tak hrál skoro pro nikoho. To je mi lĂto, ale jak by Ĺ™ekla moje prateta: "Prd vieš, co v ryci mekkĂ©ho!" (omlouvám se, ale slovensky psát uĹľ zapomĂnám). JmĂ©no nenĂ všechno a kdo se vyp*dl na Koogiho udÄ›lal chybu. Koogi rulezz.
OsobnÄ› mÄ› to táhlo samozĹ™ejmÄ› nejvĂce do Techno Wigwamu. Byl plnĂ˝ a pĹ™esto se v nÄ›m dalo volnÄ› pohybovat a dĂ˝chat. PrvnÄ› jsem do nÄ›j vkroÄŤil v dobÄ›, kdy se o zábavu starala Nika 77. Nika se s technikou zlepšuje rychleji a rychleji. JejĂ set se dal charakterizovat jako energickĂ˝, ostrĂ˝ v pĹ™echodech a pĹ™esto velmi pĹ™emýšlivĂ˝. KaĹľdĂ© jejĂ vystoupenĂ doporuÄŤuji (vÄŤetnÄ› toho depešáckĂ©ho:). V dalšĂm okruhu, kterĂ˝ jsem absolvoval uĹľ Wigwamu vládnul detroitskĂ˝ Kevin Saunderson. Byl jsem zvÄ›dav, co pĹ™edvede a zda-li mÄ› nÄ›jak ovlivnĂ. Jeho mixy byly nepĹ™esnĂ© a mĂchal pĹ™edevšĂm za pomoci ostrĂ˝ch a dost hlasitĂ˝ch nástupĹŻ. Agent nikterak nevyboÄŤil ze svĂ©ho standardu poslednĂch mÄ›sĂcĹŻ. PreciznĂ mix a dobĹ™e po sobÄ› jdoucĂ desky. Cari Lakebusche jsem jiĹľ slyšel v Paradogsu na Ultra a tak pro mÄ› nebylo žádnĂ˝m pĹ™ekvapenĂm, kdyĹľ od samĂ©ho začátku spustil velmi pestrou a energickou techno masáž. Hned na samĂ˝ Ăşvod si nÄ›kolika povzbuzujĂcĂmi gesty zĂskal pĹ™ĂzeĹ celĂ©ho Wigwamu. Rychle jsem se zbytkem sil nad ránem probÄ›hl ještÄ› Progressive Zone. Na pár okamĹľikĹŻ jsem se zasekl na slovenskĂ© stálici Martinu Haberlandovi a jeho velmi pohodovĂ©m citu pro rytmus. V BreakbeatovĂ©m centru urÄŤoval tempo Adam Freeland, ale nebylo tam k hnutĂ.
CelkovÄ› jsem byl potěšen kvalitou zvuku, svÄ›tel, prostĹ™edĂm, poÄŤasĂm a vĂ˝konem nÄ›kterĂ˝ch z hvÄ›zd. Postrádal jsem však trochu atmosfĂ©ru, kterĂ© nepĹ™idal ani nižšà poÄŤet návštÄ›vnĂkĹŻ. Ĺ koda, ale na tenhle fakt si jiĹľ pomalu zvykáme.