Report z Transmission – The Spiritual Gateway od Čéši

Na Transmission se vždy tak nějak podvědomě těším, jelikož vím, že si tam skoro vždy najdu svého favorita. Někoho, kdo mě opravdu zaujme a pak také vím, že poslední hrající bude hrát tvrději a já si pořádně zatancuji. Letos tomu nebylo jinak... Do O2 Areny jsme přišli z nedaleko vzdáleného obchodního centra Harfa lehce po půl desáté. Chtěli jsme to vzít opravdu zkraje, jelikož nám bylo jasné, že u šaten to bývalo vždy potěšení a hlavně, trencaři jsou dost nedočkaví a chtějí tančit už od samého začátku. A já to chci vidět! :) Přijeli jsme po eskalátorech do vrchního patra a já konečně v duchu poděkoval za nové uspořádání šaten. Naštěstí už to nebyly jen ty malé průchody, u kterých se tlačily desítky lidí, ale dlouhé stoly tvořící souvislou řadu pro odbavení mnoha lidí najednou - alespoň jedno z prvních pozitiv. Bohužel obratem vykoupené zpětně negativem a tím byla cena. Nejsem člověk žijící ze sociálních dávek, ale 50 Kč za jeden kus oděvu mi přijde opravdu hodně...

Sestoupil jsem zpět a vyrazil podívat se na hlavní sál... Tam již v tuto hodinu tančilo několik tisícovek lidí a dav hecovali dva cápci vystupující pod jmény Grube & Hovsepian. Tito dva pánové, tvořící poměrně mladý hudební projekt, mě na začátek celkem příjemně překvapili a poměrně slušně pobavili. Hlavně mi dali pocítit, jaký zvuk tu bude letos. I s ucpávakami vraženými do hloubi sluchovodu mi to dávalo pořádně zabrat! Opět jsem se ale snažil v tuto chvíli spíše si vše projít, zjistit kde a co prodávají a za první dva žetony si koupil u stánku Red Bullu jejich novinku s brusinkovou příchutí. Tam jsem si také ihned vyslechl rozhovor na toto téma a příliš jsem s ním nesouhlasil... Žetony jsou dle mého dobrá vychytávka, pokud vše funguje tak, jak má, a tady to fungovalo. Vše šlo rychle, cenu si přepočítá každý snadno a když víte, že za 240 Kč máte 8 žetonů, ani vás nezarazí cena 2 žetony za Red Bull - vždyť to je skoro jako na benzínce...

Ale pozor - na scénu už se pomalu chystal můj favorit večera! Ten, na kterého jsem se těšil nejvíce a který tu jako jediný měl předvést něco více než jen "šmrdlání". Pan Chicane! Matador z Anglie, jenž si přivezl nejen zpěvačku, ale i bubeníka. Jejich show byla super, ale něco jí k dokonalosti scházelo. Bylo to něco málo, s čím ale sami nemohli nic udělat. Spíše by to chtělo poladit si zvuk a zvukaře, protože zpěvačka nebyla v prvních tónech absolutně slyšet. Úplně zanikla a dokonce se i párkrát ozvala zpětná vazba z mikrofonu a celkově ten silný pártyzvuk tento slibný výstup malinko pohřbil. Ale tím to nekončilo - to byl jen začátek a vše se k lepšímu obrátilo, i když ty prodlevy mezi tracky nemusely vůbec být, ty trošku zaskočily tančící publikum i mě. Zpěvačka a Chicane pak už měli vše lepší a lepší a jeho staré pecky mne potěšily opravdu moc a já tančil a bavil se s všudypřítomnými tančícími lidmi kolem sebe. Přesně proto jsem tu byl... Chtěl jsem si užít někoho, kdo tvořil hudbu už dávno předtím, než jsem chodil na párty. Když mi bylo patnáct let. A teď po dalších patnácti jsem tu stál, tančil a užíval si takový ten pravý trance - dle mého ten skutečný a krásný - takový, jaký vznikl kdysi dávno...

Po live vystoupení následoval "Transmix" - výběr několika tracků a světelná show společně s ohněm, světlicemi a dalšími artefakty... A jestli se nepletu, protože během noci tu toho vybuchovalo a hořelo tolik, tak nějak v tuhle chvíli se spustil ten jiskernatý déšť. Na efekt super, jen nemuselo na lidi dopadat tolik žhavých kousků. Vím, že se asi nepoléváme benzínem, ale nerad bych tam viděl někoho vzplanout. :) Tracky, které zazněly, a které jsem poznal, byly například: "Personal Jesus" v remixu Cirez D či velmi pěkná věc od Motorcycle - "As The Rush Comes" či vypalovačka od Zombie Nation - "Kernkraft 400".

Následovalo opět parádní intro v podobě sedící slečny která nám měla tento večer dodávat duchovní sílu a na vše nás řádně připravit - prostě Spiritual Gateway... Ihned poté se objevil na pódiu Markus Schulz. Ano, opět náš známý Markus! Tak jako už několikrát, tak i zde zmíním, že se dočkal opravdu bouřlivého přivítání a lidé mu dali najevo, že jsou velmi rádi, že ho tu mají. Jediné, co mě opět vyděsilo, byly ty nehorázné rány odpalujících dělobuchů. Nechápu, proč se taková pyrotechnika používá v uzavřené hale, tedy myslím tím tu hlučnou - málem to se mnou seklo... :) Je zajímavé, jak dokáže na lidi zapůsobit jedna osobnost, jeden DJ. Markus se toho zhostil dle mého dobře, tančil jsem jako posledně, když tu hrál a dobře jsem se bavil, tak snad i ostatní byli spokojeni... Když se tak poohlédnu zpět, je až s podivem, že Markus je na TM spíše už takovým rezidentem. Ale co, hlavní je, že lidi pořád baví a že si to s nimi umí pořádně užít, což bylo vidět napřiklad při jednom tracku s vokály, kde mával a zpíval spolu s davem. Já stále tančil, občas se procházel halou, bavil jsem se a tak by to mělo i být, ne?!

Nastupující W&W už jsem slyšel na TM v roce 2010. Tehdy hráli poslední a moc mě to nebralo. Letos dostali lepší čas a já se jich tak nemusel zbavovat ochodem z haly jako posledně. :) Asi mi letos i více sedli - bylo to takové "svižnější" hraní, ale stejně si myslím, že ten dnešní trance, už je prostě málokdy tím trancem opravdovým. Už je to spíše směsice různých stylů, ale i oni s pár tracky dokázali přinést ty známé nájezdy, které dav potřebuje a žádá... Krásně jsme si při jejich hraní mohli vychutnat i světelnou a laserovou show a pomalu se přiblížit k dalšímu hrajícímu...

Mohl bych pauzu mezi DJi vyplnit nějakou poznámkou například k záchodům, ale proč házet hrách na zeď? Vždyť za záchody jsme zodpovědní jen my sami. Jaké si to "uděláme", takové to tam pak máme. :) A víčka? Kdo chodí na akce od UM dlouho, ví moc dobře, že je prostě nedostane, tudíž to musí akceptovat, či si přinést v kapse víčko svoje vlastní. Já to již neřeším, beru věci tak, jak jsou, protože pro to budou určité důvody a já jim rozumím... Pomalu jsme se dostali k předposlednímu hrajícímu. Přiznávám, vůbec jsem ho neznal a nikdy o něm nic neslyšel. DJ Khomha! Tento kolumbijský trance DJ, teprve dvaadvacetiletý klučina, dokázal do haly poslat opravdu hodně pozitivní a taneční energie. Na něj jsem si začal opět uvědomovat to svoje pravidlo. Baví mě většinou jen pár DJs a ti poslední obzvláště! Také mnohdy hrají lépe než velké a provařené stars. Dokážou totiž k ránu pořádně rozvibrovat membrány reproduktorů a tanečníci dostávají to své...



Tančil jsem po pravé straně před bednami a užíval si ten prostor kolem sebe. Byl způsoben nejen silou zvuku, ale i celkovou mnohem menší návštěvností než posledně. Ochozy zrovna naplněny k prasknutí nebyly a i když plac hučel až do rána, lehké prořídnutí davu v O2 Areně bylo zjevné již od začátku... Šel jsem si na chvíli sednout. Nohy měly dost, a i když únava nebyla tak velká, na divoké tanečky už jsem se necítil. Bylo mi už také poměrně chladno a je jasné, že v takto velké hale to chce hodně těl na vytopení prostoru a pár set či tisíc jich tu již chybělo... Posledním hrajícím byl Ummet Ozcan. I když jméno zní spíše maďarsky, je to holandský DJ a jelikož má dost tracků dělaných ve spolupráci se Simonem Pattersonem, bylo jasné, že se s tím mazlit nebude a jeho tech-trance toho byl důkazem. Skvělé tracky, které nezahálely ani na chvilku a my s nimi. Vstal jsem a ještě naposledy jsem se prošel davem a užil si tu energii kolem sebe. Bylo to moc dobré!

Díky tedy všem a díky za letošní TM. I když byla "náhradní", určitě splnila očekávání. Možná v některých směrech trošku pokulhávala za tou předloňskou, ale v jiných zase předvedla něco navíc. Projekce byly super a světla také, k tomu nemám co dodat a to, že lidé porušují zákazy? Žádné překvapení - vždyť jsme v ČR, takže brát ohledy na to, že se na place nekouří? K smíchu... Děkuji za možnost znovu si to užít a potkáme se opět na TM a to výjimečně ještě tento rok!

čéša

foto: MHD a CoreFoto