Report z The Brandt Brauer Frick Ensemble od Honzy Loudy

Sobota. "Mami, poslechni si, na čem jsme byli. Je to německá kapela s těžko zapamatovatelným názvem. The Brandt Brauer Frick Ensemble. Já sám jsem se jejich jméno musel učit jako básničku a využít k tomu mnemotechnické pomůcky. Desetičlenné hudební těleso, které hraje a využívá klasické (analogové, chtělo by se napsat) nástroje, jako jsou piano, housle, violoncello, trombon, tuba, harfa, no a samozřejmě různé bubny. A přestože hrají na tyto nástroje, daří se jim vytvářet techno hudbu" (nezacházím do detailů, že je to spíš akustické techno či minimal, záleží na konkrétní skladbě a fantazii. Rovněž jsem zamlčel, že tam mají i elektronickou krabičku, která může vyluzované zvuky různě deformovat). "Dobře, tak mi to pusť." Klikám na play a začínají hrát ukázky ze skladeb R. W. John, Teufelsleiter, 606n RocknRoll. "Jo, tak to se mi líbí, na jejich koncert bych klidně šla..." Tak to je poprvé, co máma takhle pozitivně přijala "moji" hudbu od doby, co jsem se vzdálil od té "její"!

Pátek. Jdeme se projít po Akropoli. Koupit pití. A zabít čas během čekání. Potkáváme pár známých a kecáme. Čteme plakáty. Budou tu vystupovat třeba konžští Konono No1. Na nich jsme byli touhle dobou vloni. Po jejich koncertu jsem dal dohromady report. Parket je prázdný. Zatím hrají mladí DJs. Mně to přijde docela zajímavé, ale ostatní se nechytají a už se těší na hlavní představitele. O hodinu později na tom samém místě je situace zcela jiná. Členité prostory přijímají do svých zákoutí další a další návštěvníky. No jasně, dělám, jako když jsem poprvé na koncertu. Jasně, že začnou později. Parket už je o poznání plnější, i na baru se už musí chvilku čekat.

Něco mezi 20:15 a 20:30 přichází uvaděčka a zástupkyně dvou červených energií nabitých býků v jedné osobě, aby představila další díl Conference a své dnešní hosty. Půl hodiny po koncertu prý dojde k debatě s některými členy ansámblu. Ale pojďme už ke koncertu. S příchodem členů kapely na pódium (které v hlavě přepočítávám – opravdu je jich 10!), publikum začne radostně jásat. Mimochodem publikum je opravdu pestré – doslova i přeneseně. Doslova v tom smyslu, že je zde k vidění mnoho originálních a vystajlovaných oděvních modelů a v přeneseném pak věkový rozptyl od mojí mámy až po několik teenagerů, byť jádro tvoří dvacátníci až třicátníci.

Hudebníci dorazili večerně oblečení – dámy v šatech či sukni, pánové pak v padnoucích kalhotách, košilích s kravatou a společenské obuvi. V podpaží třímali partitury, které si pečlivě rozložili na připravené stojany. Podívali se na sebe a spustili. A? Ruce publika letí nad hlavy, vzduch z plic se jim žene nahoru přes hlasivky, čímž je rozvibruje. Výsledkem jsou nadšené radostné zvuky, úsměvy ve tvářích... Postupně zahráli všechny songy z loňského alba Mr. Machine, které vyšlo pod hlavičkou věhlasného labelu !K7, což už je samo o sobě známkou kvality. Většina návštěvníků, jak se zdálo, měla skladby naposlouchané a s každou další měli větší a větší radost, že ji konečně slyší v živém provedení. Speciálně holky pištěly, jako by šlo o rockové hvězdy. :) Jen jednou jsem zalitoval a to, že s sebou neměli pánové Brandt, Brauer a Frick zpěvačku, jejíž hlas použili na studiovém albu. Ten dodává jejich hudbě ještě o level vyšší zážitek. Během koncertu jsem si vybavil klubové devatero podle Mixmagu, kde se mimo jiné píše, že by návštěvník neměl ohrožovat ostatní, neurvale se cpát dopředu, natož na někoho cokoliv lít, jako se to stalo mně.

A průser? Tak ten se opravdu nekonal, bylo narváno nejen na parketu, ale i na galerii, publikum spontánní, nadšené a vděčné. Společně jsme si vynutili alespoň jeden přídavek, ale s dalším jsme to zkoušeli už marně. Koncert měl gradaci, úžasné bylo postupné vrstvení zvuků, někdy i pro nástroj netypických – např. když muzikant do trombonu nefoukal, ale rytmicky dlaní narážel na náustek, a nabalování instrumentů. Myslím, že radost byla vzájemná – členové ansámblu byli možná až překvapeni živelným a po jejich skladbách lačným publikem/tanečníky. Obdivuhodná byla i rychlost, s jakou po koncertu ze stolku před velkým sálem mizely prodané CD a LP. Je dost možné, že se na všechny nedostalo. The Brandt Brauer Frick Ensemble nebyli v ČR poprvé – vloni se představili v rámci klubového festivalu Sperm – a věřme, že ani ne naposledy zejména s ohledem na ty, co je ještě neslyšeli nebo neobjevili. Určitě by jim slušelo i letní vystoupení pod širým nebem...

Koncert se uskutečnil v pátek 23. března v Paláci Akropolis v rámci Red Bull Music Academy Prague Session.

Více se o kapele můžete dočíst na následujících stránkách.

www.brandtbrauerfrick.de

web.palacakropolis.cz/program/2012-03-23

Honza Louda

foto: wil-m