Report z 9th Anniversary Of Mecca od Myclicka

Chvíli ji zanedbáváte a ona vám to surově vrátí - nic není na svém místě!

Pouze jedna otázka se mi v myšlenkách při procházce potemnělými holešovickými ulicemi v těch půl jedenácté stále drala na povrch. Jak už je to vlastně dlouho? Před pár lety to bylo s těmi nočními výlety podle téměř stejného scénáře: Radost, Roxy, Mecca a zas a znovu a stále dokola! :) Pak však nastal zlom, náhle jsem Holešovicemi už pouze projížděl do centra a klub Mecca nějak míjel... O důvod víc k návštěvě - podíváme se, co se za tu dobu změnilo! V ten první okamžik po vyfasování razítka na zápěstí a po odmítnutí welcome drinku vás ihned bouchnul do očí bar v místnosti před hlavním sálem. Pamětníci si jistě vzpomenou na rohový pult v pravé části tohoto místa, pro ty mladší a pravidelné návštěvníky je nyní samozřejmostí pro rozlévání tekutin čtvercový prostor ve středu místnosti. Než však využiji služeb kmitajících barmanů, musím se nejdříve zbavit přebytečného ošacení... Kam s ním, když šatna, která zde byla ukryta v chodbě, jež spojovala tuto "předsíň" s hlavním sálem, již také zřejmě změnila své stálé místo? Tu "novou" najdete kousek za zmiňovaným barem v levé části z pohledu od vchodu a jednalo se o trefu přímo do černého... Teď je mnohem prostornější a mnohem hezčí!

Main stage: Tommy Rogers. Chillout: Tommy Rogers.

Teď už volný jako ten pták jsem se mohl přesunout do samotného centra dění, za muzikou, kterou tu momentálně servíroval Tommy Rogers. Ano, je opravdu bláhové chodit do jakéhokoliv pražského klubu již v půl jedenácté a znovu se to potvrdilo. Setkáte se totiž jen s prázdným parketem, poněkud se nudícími barmany a maximálně se dvěma desítkami návštěvníků. Přitom je úplně jedno, zda někdo slaví či neslaví narozeniny. Alespoň zbýval prostor pro prozkoumání také spodního patra, které už po několik let funguje jako chillout... Doufám, že alespoň v tomhle se situace nezměnila. :) Tommy Rogers na hlavní, Tommy Rogers v chilloutu - tak to ve čtvrtek v Mecce vypadalo. Ne, neběhal sem a tam - prostor pro DJe tam dole byl prázdný a dolů byla přenášena produkce z hlavního sálu. Také WC je naštěstí na svém místě, i tady se ovšem inovovalo a pokud je vůbec vhodné o toaletách hovořit v superlativech, pak ty v Mecce si ocenění za originální řešení rozhodně zaslouží! A to přesto, že tři pisoáry a dvě kabinky v té části pro pány působily vzhledem k výjimečnosti a logicky také vytíženosti tohoto večírku spíše jako hloupý vtip. Na obranu však musím říci, že jsem zde v průběhu noci nezaznamenal ani náznak fronty. Zázrak!

DJ Lafayette

Vinyly? Z toho ještě někdo hraje?

Za DJem se "nově" nachází také bar, aby snad chudák nemusel od své rozdělané práce odbíhat a jeho (nebo jejich) pracoviště vypadalo tak, jako by ho tu měla pod palcem značka Pioneer. Kromě odposlechů bylo jejich nepřehlédnutelné logo všude a gramofony Technics tak nějak vyklidily pole... Zato se tu vyhřívaly hned tři CD přehrávače CDJ-1000MK3, k nim absolutní špička v mixážních pultech DJM-1000 a nad ním ještě externí efektor EFX-1000. Tahle přehlídka nejmodernější techniky tu zářila všemi barvami a blikala, až oči přecházely. A blikaly také obě plazmy v sále! Za devět let existence už vchodem Meccy prošla opravdu zvučná jména a tak tu v průběhu večera vždy s příslušným rokem (k němuž se datovalo vystoupení) rotovala ta nejzvučnější z nich... Co se zvuku týče, tak ten do sálu byl v tuto chvíli velmi příjemný, na parketu jste slyšeli vše, co jste slyšet potřebovali a mimo něj jste si zase mohli povídat. Snad jen na basech bych maličko přidal - ty jsem zatím poněkud postrádal a spíše tušil. Tommy Rogers míchal bez problémů a tak si také mohl dovolit pózování všudypřítomným fotografům a stejně jako v jeho případě, tak i pod rukama DJe Lafayetta, který ho vystřídal přesně ve 23:00, byly na programu noci aktuální hitparádové kousky z rubriky House. A bootlegy tu jednoznačně vedly! Slyšeli jste tedy známý motiv či známé vokály v novém kabátku a teď už jen zavzpomínat kam a k jakému roku originál patří. Příjemné hádanky, jen co je pravda. :) V těch prvních dvou hodinkách tu tak mohli po tolika letech ještě zazářit Technotronic či Michael Jackson, ovšem těch prvních osm lidí se na parket osmělilo až přesně o půlnoci... Táhlé smyčce s líbivou melodií ještě stále fungují a fungovaly také snadno v jednom z posledních letních dnů! Radost každému udělala i hybná The Creeps (Get On The Dancefloor) od projektu Freaks a parket stále více ožíval. K tomu všemu výkonný stroj na mlhu ještě prostor zaplnil těžkým chuchvalcem, také světelné efekty se činily a pálily do množství zrcadlových koulí - vypadalo to slibně!

Rada pro šetrnější: bez drobáků ani ránu!

Také opozdilci už se pomalu dostavovali a začínal boj o poslední zbytky volného místa, i s rozhovory už to bylo o něco složitější, protože zvuk byl o poznání mocnější, vzhůru tedy na nějaký drink, než se u všech barů, co jich jen Mecca má, vytvoří dlouhé fronty... Zajímá vás, aktuální nápojový lístek v tomto klubu? Dvě deci coly za 39 Kč, stejně tak jako matonka. Red Bull + vodka = 154 Kč. Ovšem pozor! Pokud máte hluboko do kapsy, pak si do ní laskavě připravte drobné. I přesto, že vyfasujete u baru účtenku, stav vrácených mincí neodpovídá realitě a barmani bez mrknutí oka zaokrouhlují bez výjimky nahoru. S účtenkou pak tento nepsaný couvert působí opravdu komicky. :( Teď však honem zase zpátky, abych o nástup té hvězdy z daleka náhodou nepřišel! Kdo ví, kdy vlastně začne... V jednu? Ve dvě? Chyba lávky - kdo si zvykl chodit do klubu až k ránu, ten mohl ve čtvrtek litovat. Už v půl jedné a osm minut sestoupil z VIP prostoru ten nejočekávanější, následován fotografy a těmi, kdo se starali o to, aby jeho návštěva v Praze proběhla hladce a aby byl velevážený host spokojen. Lafayette tak na svém stupínku získal milou společnost a jako na povel hrdla všech na parketě i mimo něj spustila vzrušený jekot a počalo se plácat rukama - emoce se zkrátka draly na povrch. Zatímco v jiných klubech se přítomnost zahraničních hvězd často obejde bez větší pozornosti, tady se vítá, tady se raduje, tady se vřeští nadšením!

DJ Roger Sanchez

Polonahý David vs. blikající Roger

Na Lafayettovo poslední CD navázal S-Man svou první věcí o poznání hlasitěji, každičký centimetr parketu už byl zaplněn a na celkové náladě v klubu se podepisovaly značnou měrou také dvě tanečnice v krásných dlouhých šatech a s vějíři v rukou na stupínku před DJem. Začínající DJs však v tuhle chvíli určitě nekoukali pod sukně, nýbrž přes rameno tomu nejpovolanějšímu. Tohle byla totiž škola mixu v praxi! Ruce mu neustále kmitaly po všech možných tlačítkách mixážního pultu i po těch na efektoru, z třetího CD playeru domíchával acappelly jako například Finally od Kings Of Tomorrow a všechno to sedělo na jedničku. O přesnosti jednotlivých mixů nemá snad smysl ani debatovat - ten člověk věděl naprosto přesně, jak má jeho set vypadat a co pro to musí v daný okamžik udělat. Kromě aktuální produkce, v níž zazářila třeba pecka Sexual Deviant, pod níž je podepsán Jamie Wamie, ani on s bootlegy nešetřil... Tak se tu postupně objevila i Born Slippy od Underworld nebo I Feel For You od Boba Sinclara či skladba s ukradenou fanfárou z Bellini - Samba De Janeiro. Za mixem Roger působil opravdu vyrovnaně a já si v této souvislosti s úsměvem na rtech vzpomněl na vystoupení Davida Moralese. Ten tu na stejném místě před čtyřmi lety musel s poněkud zamračeným výrazem dávat nutně na odiv své šlachovité, tetované a upocené tělo. :( Roger si tohle odpustil a velice snadno se stal miláčkem publika! Stačilo, když vzal baterku, kterou používal pro hledání dalších skladeb, na chvilku s ni zablikal do davu a nadšení opět nebralo konce - ti dole by mu snad i k nohám poklekli...

"On už dohrál? Jdeme spát!"

Přesto, že jeho set bouchal tři hodiny v pravidelném rytmu od začátku do konce, přesto se snažil, aby zněl co nejpestřeji. Osobně mě potěšilo i dvacetiminutové pásmo s vůní Afriky, v němž tak snadno vynikla slavná a rozdováděná Work od Masters At Work. Do rytmu se teď vrtěl úplně každý, noc získala až karnevalový nádech, tančilo se s balónky v rukou a každý tu řádil čtvrtek nečtvrtek, hlava nehlava! Těch sto osmdesát minut uběhlo neskutečně rychle (obzvlášť, když S-Man působil za CD přehrávači stále tak svěže a uvolněně) a krátce po půl čtvrté došlo k dalšímu střídání stráží. Do zdárného konce dostal za úkol dovést tuto párty DJ Tripmain. Na mistra tak navázal novou verzí stařičké klasiky Skow Me Love od Robin S. a místo toho, aby vzhledem k pokročilé hodině maličko zvolnil, naopak ještě více přitlačil na pilu a ty pod sebou rozhodně nešetřil. Ne každý si ovšem může dovolit pátek proležet a tak ani ne deset minut po finále hlavní hvězdy parket viditelně prořídl... Škoda - krutá daň za ranní sety ve všední dny! Ještě jsem stihl Heater od Samima, která pro spoustu českých clubberů bude navěky "tou s harmonikou, jak ji zahrála Lucca na Mácháči" a vzhůru do peřin... Vlastně ještě ne - nejdříve snídani na nedaleké benzínové pumpě, stylově s prolistováním prvního čísla magazínu Mecca, a teprve pak hurá na kutě!

Oslavy dekády se blíží - už za rok!

Roger Sanchez názorně ukázal, proč se jeho sláva skoro až hvězd dotýká, publikum pod sebou měl pevně v hrsti už od samého začátku a ty tři hodinky s ním byly opravdu znamenité! Mecce patří rozhodně velký dík za možnost vyslechnout si ho, protože i přes skutečnost, že se tato párty odehrála ve čtvrtek, zůstává jistě honorář na české poměry nadstandardní. Kdo však přijede zahrát na kulatiny? V souvislosti s tím jen doufám, že za rok se dočkáme párty tak nějak "narozeninovější". Kromě balónků, welcome drinků a nostalgie na plazmových obrazovkách působil tento večer poněkud všedním dojmem... A tak se člověk paradoxně nejvíce pobavil před prostorem, jenž byl určen jenom a pouze VIP hostům, kteří si navíc mohli svou důležitost koupit za pouhopouhou tisícovku. Věřte, že za oním zábradlíčkem jste pro ty na parketu vypadali spíše jako vzácné exponáty v klecích či vycpané exempláře již vyhynulého druhu. Vážně vás ten pocit takové důležitosti baví? I když na druhou stranu... Možná, že nebýt právě té vaší tisícikoruny, možná by se tato párty neuskutečnila, takže díky vlastně i vám za tenhle podařený večer!