Report ze Svojšic od Pava

Po roční pauze jsem se připravil užít si maximum ze Svojšic. Hlavním lákadlem pro mě byl "nabušený" line up a naprostá důvěra v slibovaná technická maxima. Cestou po kolínské placce jsem sledoval mraky, které se kupily na obzoru, kdesi na severozápadě. Svojšicím bych po několika letech ne moc vydařeného počasí znovu nějakou tu zimu nebo bouřku nepřál.

Nic takového nepříjemně zásadního se naštěstí nestalo. Při příjezdu jsem byl spíš překvapen, že v areálu již v podvečerních hodinách sprchlo. Aspoň se neprášilo a byl příjemně svěží vzduch. Počasí si s námi pohrálo jen jednou a to velmi krátce. Tady je potřeba se zastavit a maximálně vyzdvihnout jistě nemalou investici do zastřešení taneční plochy. Nejen, že ochránila před deštěm, ale bylo pod ní nad ránem i příjemněji.

Nakousl jsem zastřešení na hlavní stagei a tak již u této stage zůstanu. Zvuk měl letos prvotřídní kvalitu. Nejen síla, ale především čistota a dobré nastavení. To je stručná charakteristika toho, co by se dalo opisovat v několika odstavcích. Světelnému parku velmi pomohla konstrukce zastřešení a silně mu dominovala trojice laserů. Přišlo mi, že letos byla nejslabším článkem vizuální stránky projekce, která byla velmi jednoduchá a v pravidelných intervalech prošpikovaná na větších akcích již nutnou reklamou.

Než se vrhnu na mé postřehy z vystoupení Lorda Space, popřeji Džejárovi brzké zotavení. Polovina pořadatelské dvojice bohužel musela veškeré páteční i sobotní dění ze zdravotních důvodů oželet. Náhrady v line upu nebylo vzhledem k času vystoupení třeba. Džejárovu hodinu si rozdělili Lord s Agentem. Lord Space patří neodmyslitelně ke všem akcím DC Promo stejně tak jako ke Svojšicím. Jeho set mi přišel na začátek možná až příliš taneční a rychlý. Plus naopak získal jistou eklektičností. V setu se objevovaly jak temné nálady, tak i dnes již klasické "šlágry". Ve vyvážené pestrosti je dle mého absolutní síla. Pod střechou už bylo v polovině Lordova vystoupení řádně plno a živo.

Agenta netřeba představovat. Před 2 roky by se řeklo, že Agent je "dinosaurem" české taneční/klubové scény v dobrém i zlém. Dnes se pro něj hodí snad jen pozitivně neutrální "ikona". Martinovy sety jsem vždy vyhledával, protože jsem si u nich výborně odpočinul. Hodně moc šlapavé energie, přesné mixy, žádné divoké složitosti. Agent hraje podle jím a lety ježdění po vystoupeních vyzkoušené formule. Velmi citlivě vybrané skladby z tvorby snad všech možných producentů či zástupců jednotlivých škatulek. Velký respekt zaslouží Agent nejen díky svému vystoupení jako takovému. Když jsem jej sledoval, uvědomil jsem si, že při nepřítomnosti Džejára leží celé Svojšky na jeho bedrech. Osobně bych se asi nedokázal uvolnit za mixem natolik, aby mě v ten okamžik hraní bavilo a bavilo to hlavně i lidi.

Go Hiyama byla pro mě do jisté míry tak trochu neznámá. Nemám příliš možnost stahovat sety a tak jsem se spoléhal především na jeho vlastní produkci na několika labelech, která se mi dostala pod ruku. První necelou polovinu bojoval sympatický Japonec s technikou. Chyba nejasného původu způsobovala, že při změnách skladeb nebo při začátku prolínání vypadával signál z notebooku. To však nemohlo zabránit tomu, aby se lidi pořádně rozdováděli. Go hrál velmi energicky a jednotlivé gradace si opravdu užíval.

Druhým zahraničním hostem v pořadí byl švédský dj a producent Per Mikael. Per nikterak nezklamal a ani nepřekvapil. Čistým a rychlým mixem zpracovával především dynamické švédské techno. Zaškatulkoval jsem si jej tedy k Slobodanovi, Bactovi, Beyerovi, Henrikovi B a Lakebushovi.

Pro mě byl jasným favoritem birminghamský rodák a patriot Paul Bailey, který své občanské příjmení začal v poslední době používat i v Djingu namísto jen v produkci na vlastním labelu 1881records. Paul vystoupil již na Cosmic Tripu a to pod jménem Damage a již tam udělal mezi lidmi pořádnou "paseku". Paul pracuje s vinylem doopravdy jako s nástrojem. Scratching, kde se jen dalo, rovnání desek "v přímém přenosu" bez jakýchkoli větších příprav. Takhle namíchal směs ostrého acidu, přemýšlivých ploch a především velmi hutných beatů. Paul zde vystoupil potřetí a já pevně věřím, že brzy se v ČR opět ukáže a přesvědčí dalších pár tisíc lidí o svých kvalitách.

Dvojice Toky a Boss rozbila Svojšice ráno již před dvěma roky. Letos se posunula blíž k prime timeu. Představovat oba maníky netřeba. Vyzdvihovat jejich originální vystoupení ze dvou Final Scratchů také netřeba. Co je vlastně třeba u těchto dvou vyzdvihnout? Pokaždé určitě množství energie, které do svého hraní dávají. Nejen, že lidi slyší, že to mastí, ale je na tyhle Slováky i radost se dívat. Juro vypadá vždy jak rozzlobený býk a Slavo jak africký Masaj. Jeden kroutí hlavou a ohýbá se v pase a druhý jak podle pravítka poskakuje lehce na špičkách. :o)

Surgeon je někdo. Vždy byl někdo. Ne každý ho zkousne. Ne každý mu rozumí. Ne každý je stále jeho fandou… Miluji jeho produkci. To je vše, co se mě týče v současnosti. Velmi jsem měl rád jeho djskou techniku ať již klasickou a nebo za pomoci Final Scratche. Zlomem pro mě bylo vystoupení na "zimním Cosmicu" na pražském výstavišti, kdy se tu prvně představil s Abletonem. Jeho hutné, industriální a originální sety začaly ztrácet dynamičnost, která je vlastní jeho labelu "Dynamic Tension". Jeho vystoupení se pro mě stávají již jen pastvou pro uši než energií pro mé nohy. Vlastně považuji všechna vystoupení z Abletonu za konec Djingu. DJ je člověk a jako člověk projevuje emoce a odráží aktuální rozpoložení nejen sebe, ale i svého okolí. To s Abletonem již moc dobře nejde… Připadá mi to jako dobře natrénovaná sestava moderní gymnastky, i když i ta může udělat během vystoupení chybu. Tady je jediná možná chyba snad jen výpadek proudu a nebo výtuh laptopu. Surgeonův set byl hutný, industriální, experimentální, plný Aphexe Twina, BMB a starých pecek různě porozdělaných. Pro mě bylo vystoupení Surgeona čekaným zklamáním. Vůbec už nemluvím o malé naději, kterou jsem si držel pro čas 05:11, kdy byl avizovaný východ Slunce.

Inigovo vystoupení jsem zachytil jen při začátku. Co jsem četl, většinou se to nikomu nelíbilo. Já mám Inigův styl rád a měl jsem možnost jeho hraní slyšet už mockrát ať už v malém klubíku a nebo před pořádným kotlem. Netuším, kromě úvodu, co hrál a co na to lidi… Před očima mi běžel nápis: "Dosažena minimální energetická zásoba pro absolvování cesty domů!!!". Ten nápis rozhodl…

Toma jsem stejně jako každý rok neslyšel. Polepším se, slibuji. :o)

Zastavil jsem se během večera ještě u dvou DJs. U velevysmátého Páji Krejdla, který hrál na prezentačním a lektorském stánku (vedle Liptonu u nádrže) a v Jungle tentu u kouzelné Lulu Rulez a uhrančivého MC Vaanta. Kdo mě zná, nevěřil by, že jsem byl v první řadě a kolena se houpala jak to jen šlo. :o))

Závěrem snad jen malé shrnutí:

zvuk a světla +
výkony techno djs – malé technické problémy u livka Go Hiyami, Paul Damage Bailey +++
atmosféra +
videoprojekce –
atmosféra +

A ještě pár názorů z Techno.cz crew:

Mellow: Svojšice jsem původně letos ani neměl v plánu, ale nakonec jsem se nechal zlákat houseovou stagí. Nelituji - počasí, atmosféra, hudba - všechno bezva. Hudebně mi sedli především Paul Bailey, Justin Robertson a Merkuráci. :)

Juki: Svojšice pro mě byly naprosto nezřízená kalba jako vždy, když na tohle kouzelné místo zavítám. Festival se nám s Danem Kafkkou nesl převážně v pracovním duchu, kdy jsme se těsně po příjezdu rozhodli místo stánku postavit hrad a nastěhovat pod něj těžké betonové bloky. Velký respekt musím však každopádně složit Agentovi, který byl na produkci kvůli Džejárově nemoci skoro sám. Počasí super, nálada super, lidí dostatečně (všimli jste si, že letos nebyly vidět žádné kožíšky?) a nad ránem…no, co vám budu povídat. Tahle akce prostě už zůstane opravdovým začátkem letní sezony. Alespoň tedy pro mě. Kdo ještě nebyl, nesmí příští rok chybět i kdyby chumelilo. Jinak, Markovi Jelićovi díkec za super ranní set!

T-Rex: Daleko lepší pocit než loni – a nejenom kvůli lepšímu počasí…
Fakt příjemný open air, na který bude asi naprostá většina přítomných ráda vzpomínat…

Dave: Když někdo chce pořádnej techno rachot, tak Svojšice jsou ta nejlepší volba léta a opět se to jen potvrdilo. Škoda jen, že tam bylo na můj vkus až moc "vykulenejch" lidiček.. Ale to už je spíš věc lidí a ne hudby - a o tu přece jde především. Takže opět super akce!

Roman: Na Svojšicích jsem byl poprvé a rozhodně ne naposledy. Krásný festival v krásném prostředí, bezvadná atmosféra, skvělé zázemí, co dodat. Jo vlastně line-up! Tak ten byl mimořádný. Na houseu exceloval Justin Robertson se svým electro-houseíkem, Ian Blond – skvělý výkon, Dan Cooley – klasika. Techno stage byla letos skutečně našlapaná a to nejen co se týče hudby. Světelný park a lasery byly bezkonkurenční. Go Hiyama mě definitivně přesvědčil, že Japonsko je techno velmoc. Toky s Bossem předvedli svůj slušivý standart, Surgeon promasíroval i vycházející Slunce… jednoduše skvělý festival s několika technickými chybičkami, které prostě nejde příliš ovlivnit a musí se prominout.

Koogi: Nemám co bych vytknul. Jako Dj jsem byl s technickými podmínkami naprosto spokojen. Jako návštěvník jsem si prošel všechna pódia a měl jsem opravdu radost, že žádné z nich nebylo ošizené a zvuk byl všude parádní. Dobře, že se pořadatelé poučili z loňska a už tolik nesázeli na živá vystoupení. Techno stage tím získala na barevnosti. Počasí taky vyšlo, takže opět velmi povedené Svojšice.