REPORT
Moby v Sazka Aréně
Kdo nešel na Mobyho z dĹŻvodu, Ĺľe mu poslednĂ dvÄ› jeho desky po hudebnĂ stránce aĹľ tak nesedly, udÄ›lal velkou chybu. Moby sem sice pĹ™ijel podporovat svoje novĂ© CD Hotel, ale z nÄ›ho zahrál všeho všudy pÄ›t skladeb a kdyĹľ k tomu ještÄ› pĹ™ipoÄŤĂtám skladby z alba 18, jsem u ÄŤĂsla sedm. A to nás ten veÄŤer ÄŤekalo plnĂ˝ch 21 kouskĹŻ.
Pravda, byl jsem z Mobyho poslednĂch hudebnĂch poÄŤinĹŻ mĂrnÄ› na rozpacĂch, pĹ™esto jsem si nemohl nechat ujĂt koncert tĂ©to legendárnĂ multižánrovĂ© postavy souÄŤasnĂ© taneÄŤnĂ hudby, kdyĹľ uĹľ jsem tak uÄŤinil pĹ™ed dvÄ›ma lety, kdy Moby naposledy do Prahy zavĂtal. TeÄŹ uĹľ koneÄŤnÄ› mohu s klidnĂ˝m a pevnĂ˝m pĹ™esvÄ›dÄŤenĂm Ĺ™Ăct, Ĺľe Moby ještÄ› do starĂ©ho Ĺľeleza nepatřà a i kdyĹľ je jeho souÄŤasná tvorba, Ĺ™eknÄ›me, tak trochu vykalkulovaná, naĹľivo funguje naprosto skvÄ›le a vĹŻbec se v záplavÄ› jeho staršĂch hitĹŻ v ÄŤele s Go nebo Feeling So Real neztratĂ.
V pĹŻl osmĂ© se to pĹ™ed Sazka Arenou jen hemĹľilo. ZbĂ˝vala necelá pĹŻlhodinka do odstartovánĂ koncertu pĹ™edkapelou Kryštof a v prostoru pĹ™ed novĂ˝m kulturnĂm stánkem Prahy nebylo skoro k hnutĂ. Dostal jsem tuny letáčkĹŻ, sušenky, zblĂzka jsem vidÄ›l štáby a reportĂ©ry televiznĂch stanic, no prostÄ› jsem se uĹľ nemohl doÄŤkat, aĹľ se dostanu dovnitĹ™. NaštÄ›stĂ mi velkĂ˝ bezpeÄŤnostnĂ rám nezablikal, nezahoukal a já se smÄ›le vydal aĹľ pĹ™Ămo pĹ™ed pĂłdium, kde uĹľ stála kapela Kryštof a hrála jednu ze svĂ˝ch nejznámÄ›jšĂch pĂsniÄŤek.
No, stála. To nenĂ tak ĂşplnÄ› pravda. Richard KrajÄŤo v žádnĂ©m pĹ™ĂpadÄ› nestál a energie mÄ›l na rozdávánĂ. Asi to pro nÄ›ho nebyl aĹľ tak velkĂ˝ zážitek stát pĹ™ed lidmi, kteřà pĹ™išli hlavnÄ› na Mobyho, ale tu a tam se mu z lidĂ podaĹ™ilo dostat alespoĹ trochu spolupráce a dost tomu napomáhal asi pÄ›ti ÄŤlennĂ˝ fanklub fanouškĹŻ, kterĂ˝ stál pĹ™Ămo pĹ™ed pĂłdiem. Kryštof odehráli asi 40ti minutovĂ˝ koncert, bÄ›hem nÄ›hoĹľ zaznÄ›ly jejich nejznámÄ›jšà hity jako ObchodnĂk s deštÄ›m, Cosmoshop, ZrcadlenĂ nebo Tramvaje. Kryštof však nejsou typickou kapelou stĹ™ednĂho proudu a ve svĂ©m repertoáru majĂ i skladby v jinĂ˝ch stylech, neĹľ je obvyklĂ© a tak nemohla chybÄ›t ani skladba Fantomska v rytmu SKA a takĂ© hip-hopová vÄ›c NasavaÄŤ, ve kterĂ© ale bohuĹľel Richardovi nebylo vĹŻbec rozumÄ›t, co Ĺ™Ăká, pardon, rapuje.
V pĹŻl devátĂ© se Kryštof rozlouÄŤili a nastalo ÄŤekánĂ na Mobyho. PrvnĂch 15 minut bylo bez problĂ©mu. Akorát ÄŤas na to se dojĂt obÄŤerstvit nebo zkusit štÄ›stĂ v SMSkovĂ© hĹ™e o 2 vstupy na after party, kterĂ© se konala hned po koncertu. DalšĂch 15 minut uĹľ tak bez problĂ©mu nebylo a v tu chvĂli jsem závistivÄ› koukal na ty, co pohodlnÄ› sedÄ›li v ochozech Sazka Areny. Ovšem pár minut po devátĂ© jsem celĂ˝ svĹŻj postoj ráznÄ› pĹ™ehodnotil a vÄ›dÄ›l, Ĺľe právÄ› ti, co sedĂ na sedadlech majĂ proti nám, tanÄŤĂcĂm pĹ™ed pĂłdiem, znaÄŤnou nevĂ˝hodu.
PĹ™esnÄ› tak, po devátĂ© hodinÄ› se rozeznÄ›lo z reproduktorĹŻ intro v podobÄ› skladby My Weakness z alba Play. Krásná instrumentálnĂ skladba s velmi emotivnĂmi pasážemi všechny ĂşplnÄ› naĹľhavila na pĹ™Ăchod pÄ›tiÄŤlennĂ© skupiny hudebnĂkĹŻ v ÄŤele s Mobym. ZaznÄ›l prvnĂ beat, prvnĂ tĂłny elektrickĂ© kytary a jako prvnĂ Ĺľivá skladba veÄŤera zaznÄ›la známá Find My Baby.
PrvnĂ skladba z novĂ©ho alba Hotel pĹ™išla hned v zápÄ›tĂ. Raining Again od samĂ©ho svĂ©ho začátku dala jasnÄ› najevo, Ĺľe ani tahle Mobyho deska nenĂ urÄŤitÄ› jen tak do poÄŤtu a svĂ© kouzlo má, i kdyĹľ na prvnĂch pár poslechĹŻ doma to nejde poznat. Moby chvĂli stĹ™Ădal hity z desek Play a Hotel (zaznÄ›ly napĹ™Ăklad Natural Blues nebo Where You End), aĹľ se dostal ke svĂ© jednĂ© z nejslavnÄ›jšĂch skladeb Go. Lidi šĂleli a v kotli pĹ™ed pĂłdiem, ale i dál v obecenstvu, kam uĹľ jsem ani nedohlĂ©dl, nastalo pravĂ© taneÄŤnĂ peklo. Moby si vystĹ™ihl hru ta tympány a bubĂnky, ale mĂ© oÄŤi, pĹ™iznám se, zĹŻstávaly viset pĹ™evážnÄ› na krásnĂ© sleÄŤnÄ› za klávesami, která si zvlášť taneÄŤnĂ kousky dokázala pořádnÄ› uĹľĂt.
UĹľ jsem ÄŤekal kdy Moby zaÄŤne mluvit o Americe, protoĹľe jeho názor na tuto vÄ›c je vĂce neĹľ známĂ˝ a stalo se tak pĹ™ed skladbou Beautiful, která následovala po Go. Moby se nejdĹ™Ăve omluvil, Ĺľe neumĂ ÄŤesky a proto moĹľná svoje pocity neprotahoval na moc dlouhou dobu, ale rozumÄ›li jsme mu všichni. BÄ›hem jeho povĂdánĂ se ještÄ› stihl nauÄŤit Ĺ™Ăkat ÄŤeskĂ© "ahoj", ale moĹľná si ho pamatoval ještÄ› z minulĂ©ho koncertu.
Skladba Beautiful vlastnÄ› tak trochu narušila taneÄŤnà část koncertu, protoĹľe hned po nĂ následovaly dalšà dvÄ› Ĺ™ĂznĂ© techno vypalovaÄŤky Next Is The E a Very, která je kupodivu právÄ› z poslednĂho alba Hotel. To uĹľ byla za námi asi prvnĂ hodinka koncertu a jako dalšà pĹ™išly na Ĺ™adu uĹľ něžnÄ›jšà kousky. Porcelain, In This World, jako vĹŻbec prvnĂ zástupce z desky 18, nebo tĹ™eba Why Does My Heart Feel So Bad ÄŤi We Are All Made Of Stars. BÄ›hem tÄ›chto pĂsnĂ takĂ© došlo na vcelku známĂ˝ rozhovor Mobyho s plyšovĂ˝m mimozemšťanem, kdy se sám velkĂ˝ mistr pĹ™irovnával právÄ› k tomuto jinĂ©mu etniku. V jistĂ©m ohledu by tam moĹľná podobnost byla, ale ten roztomilĂ˝ ET urÄŤitÄ› neovládá elektrickou kytaru tak jako Moby, kterĂ˝ nám to dokázal ve svĂ©m sĂłlu uprostĹ™ed pĹ™edposlednĂ skladby koncertu Honey. Na ĂşplnĂ˝ závÄ›r pĹ™išla skladba Bodyrock a pak Moby se svĂ˝m doprovodem hudebnĂkĹŻ odešel.
Všem bylo jasnĂ©, Ĺľe ještÄ› nemĹŻĹľe bĂ˝t konec, tak se hvĂzdalo, pĂskalo a tleskalo vesele dál a zanedlouho se Moby opÄ›t vynoĹ™il z šera zákulisĂ Sazka Areny a vytasil trochu neobvyklou zbraĹ. Po krátkĂ©m country intru zaznÄ›la v jeho podánĂ skladba Walk On The Wild Side od Lou Reeda. Trochu netypická vÄ›c, neĹľ byste v pĹ™Ădavku od Mobyho ÄŤekali, ale o to vĂc tahle skladba potěšila a zpĹ™Ăjemnila veÄŤer. DruhĂ˝ pĹ™Ădavek v prvnĂ sĂ©rii obstarala prvnĂ singlová vlaštovka z alba Hotel, Lift Me Up.
PotĂ©, co Mobyho lidi v ArĂ©nÄ› znova vyvolávali, teÄŹ uĹľ i dupánĂm o zem, jsem si koneÄŤnÄ› uvÄ›domil, nakolik je dĹŻleĹľitá práce statikĹŻ pĹ™i stavbÄ› takovĂ©to haly. Patřà jim za to moje obrovskĂ© dĂky, Ĺľe tuto práci neodflákli.
Jako definitivnÄ› poslednĂ dva pĹ™Ădavky pĹ™išel Moby zahrát a zazpĂvat krátce pĹ™ed jedenáctou hodinou veÄŤer. Nejprve však ale pĹ™edstavil celĂ˝ svĹŻj hudebnĂ doprovod a já se tak napĹ™Ăklad dozvÄ›dÄ›l, Ĺľe ta krásná mladá sexy postava za klávesami studuje vážnou hudbu a hned nám z fleku vystĹ™ihla Beethovenovu Pro Elišku ve svěžĂm jazzovĂ©m podánĂ. Dalšà se pĹ™edstavil bubenĂk, kterĂ˝ taktĂ©Ĺľ pĹ™edvedl neskuteÄŤnĂ© sĂłlo na bicĂ. Dál s Mobym ještÄ› na pĂłdiu stáli vokalistka s pÄ›knÄ› ostrĂ˝m a peprnĂ˝m hlasem a jeden kytarista, kterĂ˝ si navĂc stĹ™ihl i dĹŻleĹľitĂ˝ vokálnĂ part v prvnĂm pĹ™Ădavku druhĂ© sĂ©rie. TĂm byla skladba Rebel Yell, v originále od Billyho Idola. Na ĂşplnĂ˝ závÄ›r zaznÄ›la snad nejrychlejšà skladba veÄŤera, Feeling So Real a jasnÄ› tak dala najevo, Ĺľe Moby má stále moc rád taneÄŤnĂ muziku.
Co vĂce dodat. Snad ani nemá pĹ™Ăliš smysl se tu zabĂ˝vat technickou stránkou koncertu. Sazka Arena je krásná, prostorná, naprosto komfortnĂ pro pořádánĂ podobnĂ˝ch koncertĹŻ a stejnÄ› to tak platĂ pro svÄ›tla a zvuk, kdy obojĂ bylo, alespoĹ za mÄ›, luxusnĂ.
Všem tÄ›m, kteřà tedy z trucu na Mobyho nešli mám snad jen jeden vzkaz: DobĹ™e vám tak. AĹĄ si kdo chce, co chce Ĺ™Ăká, Mobyho hudba má stále lidem co Ĺ™Ăct, aĹĄ uĹľ je to techno, poprock, nebo ambient.